Když bordel, tak pořádnej

aneb, jak to je s těma jednotkama?

Jistě jste se již setkali s označením velikosti souboru, rychlosti internetu a nebo klidně i spousty dalších věcí. Ale jste si opravdu jisti, co že se skrývá pod tím a tím číslem? Já jsme si docela dlouho jistý byl, ale jak se ukázalo, ne vždy si může být jist každý.

Vneseme do toho malinko zmatek ;)

Rozdíl mezi b (bit) a B (byte) by měl být znám všem a zde rozdíl nedělá snad nikdo (dooufejme). Tedy 1B (byte) = 8b. Z jednoho bytu (bajtu česky) se skládá nejzákladnější prvek se kterým dokáže počítač operovat a je v něm zakódován jeden znak (nemusí být tisknutelný - i odřádkování má svůj znak!)

A nyní nastane peklo:

k (kilo), K (kilo) a ki (kibi). Někdo vám uvede, že k je 1000B, někdo že 1024B. Pak prijde někdo jiný a bude vám tvrdit, že k je 1000B a K je 1024B, další, že k je 1024 a K 1000 (k tomuto označení jsem se přiklánel i já - nyní již ne) a nakonec přijde někdo jiný a řekne vám, že na velikosti nezáleží a že k i K je vždy 1024B.
Dobře dejme tomu. V kiloBajtech je již hokej docela obstojný, ale když se k tomu přidají ještě násobky, začnou vznikat docela osbtojné rozdíly velikostí.
GB tedy může být (8x větší než 1Gb!) - vemu příklad 120GB disku:

a) 120GB = 1024*1024*1024*120 = 128 849 018 880 B
b) 120GB = 1024*1000*1000*120 = 128 880 000 000 B
c) 120GB = 1000*1000*1000*120 = 120 000 000 000 B

Tak, Přijde vám přibližně 8GB místa jako malý rozdíl? Mě ani ne. To jsou totiž přesně ty (giga)byty o které se nám pak zdají menší disky, které si koupíme. Každý výrobce velikost disku určuje totiž po svém (většinou jeden z těch dvou spodních příkladů). Samozřejmě, že používání prvního případu se asi nevidí, jelikož proč vyrábět větší disk a prodávat ho se zdánlivě stejnou kapacitou že.

A teď v tom zas nějak uklidit

Podle definic jednotek tabulky SI je označení kilo, mega, giga,... jednoznačně násobek 1000x předchozí. Tím pádem musíme dát za pravdu výrobcům disků (příklad c)), kteří jednotky používají správně. Z historického hlediska se ovšem vžilo, pro označení ve světě počítačů označení 1024 násobek, jelikož to vyplývá z počítání v dvojkové soustavě. Tedy 2^10B = 1024B, 2^20B = 1024kB = 1MB,... tedy z tohoto hlediska zas musíme dát za pravdu výrobcům operačních systémů, kteří pouřívají toto označení.
Z tohoto důvodu se ustanovili nové jednotky typu: kibibyte, mebibyte, gibibyte, ..., které jsou definovány jednoznačně jako násobek 1024 předchozí a označení kilo, mega, giga, ... je ponecháno jako 1000 nasobek.

Používání tedy příkladu b) je v podstatě dosti zavádějící a nená z mého hlediska zádný kloudný důvod pro jeho používání. U příkladu a) se přikláním pro používání KiB, MiB, GiB jelikož je z nich jednoznačně vidět přesná velikost. Výrobcům disků bych nechal již zažité přepočítávání a tedy jednotky ze soustavy SI. Tím se v podstatě nic moc nezmění, jen v případech, kde použijeme 1024 jako násobek přidáme za zkratku neviné písmenko i a všem se tím uleví.

Závěr

Já od dnešního dne začínám používat toto označování, jelikož je přesnější a pochopitelnější. A co vy? Zůstanete u „starého“ označování, nebo se budete též snažit udělat svět zas o malinko srozumitelnější a bez zmatků?

Proč jsem to sepsal?

Když jsem se s kamarádem bavil o ceně nějakého zařízení, tak jsem mu napsal např.: 3,5k Já tím myslel obyčejné kilo kilem, které se v elektrotechnice používá např. pro označení velikosti odporu (tedy 1000-ci násobek). Ano uvedl jsem to špatně, jelikož správně by mělo být 3k5, ale dovoleny jsopu oba případy. On to pochopil jako kilo, když se řekně třeba: „dej mi kilo a budem vyrovnáni„, čímž myslel záhadné kilo používané u pěněž (kilo=100Kč, litr=1000Kč). Aby jsme se shodli vysvětlil jsem mu, jak jsem to myslel a uveld případ s kB a nato jsem se hned zarazil, jelikož to byla další milná informace :-). To mě přivedlo na napsání tohoto článku a i začnutí používání správných označení pro skratky :-)